Ty, jenž zrozuješ, Otče-Matko Kosmu, soustřeď v nás své světlo, ať je k užitku. Dechu všech světů, slyšíme Tě dýchat – dovnitř a ven – v tichu.

Pomoz nám v jediném svatém dechu pociťovat jenom Tebe – to vytvoří svatyni v nitru, v celistvosti. To světlo my všichni hledáme jinde a to nás od nás samých odvádí, ale Jméno vždy žije uvnitř.

Svou vládu jednoty stvoř teď, z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.

Ať tvé rady řídí naše životy a očistí naše úmysly pro spolutvoření.

Tvá vláda vytryskne až se naše paže rozpřáhnou a obejmou všechno stvoření. Jak nacházíme Tvou lásku ve své, tak nebe s přírodou ať zplodí nové stvoření.

Tvá jediná touha pak s naší působí jak ve všem světle tak i ve všech formách.

Dopřej nám náš denní chléb a vhled pro potřebu, o níž se hlásí rostoucí život.

Vytvoř v nás pro nás to, co je jen možné: osviť každý lidský krok k Domovu.

Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních.

Odpusť naši skrývanou minulost i utajené hanby, jakož i my neustále odpouštíme, co jiní skrývají.

Ulehči nám tíhu utajených dluhů, jakož i my zbavujeme druhé povinnosti je splácet.

Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje. Nedej, aby do nás vstoupilo zapomnění a pokoušela nás falešná zdání. Zlom moc naší nezralosti, vnitřní stagnaci, která brání dobrému ovoci.

V pravdě – síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.

Z tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.

V pravdě – díla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.

Od Tebe pocházejí králové a královny korunovaní, principy vlády, kosmické „já mohu“. Z Tebe ten plamen, budící úžas, ta sláva rození, vracející světlo a zvuk do kosmu zpět.

Amen