Byla jsem v pekle
03.01.2017 20:49
Úryvok:
Mylně se domníváme, že je vše u konce, když zemřeme. Tělesná smrt se vztahuje opravdu jen na tělo. Potom ale přichází smrt druhá a to tehdy, když je vynesen Boží rozsudek pro naši duši. Obdržíme od Boha rozsudek buďto pro život nebo smrt. Ale pozor! Ani při rozsudku smrti nezemřeme, nepřestaneme existovat. Naše vědomí je dokonce po první smrti mnohem intenzivnější. Duše žije vždy a věčně. Duše bohatého muže (Lukáš 16) volá a křičí, pořád ještě skřípe zuby a očekává soud, aby byla vhozena do věčného ohnivého jezera.
Viděla jsem zde velkou propast a všechny duše v ní se pokoušely vyšplhat nahoru k Bohu Otci. Ale ta jediná cesta z propasti ven byla ta drahocenná krev Ježíše Krista, jíž jsem tak lehkomyslně odhodila. Potom mi Bůh ukázal ohnivé jezero, kde byli andělé spoutáni tmavými řetězy. Byly tam havě červené plameny, které šlehaly skrze nebe a zemi. Přesto ale nevydávaly žádné světlo.
Celú knižku si môžete stiahnuť tu: Aline Baxley-Byla jsem v pekle.pdf
jezero bylo úplně temné.se domníváme, že je vše u konce, když zemřeme. Tělesná smrt se vztahuje opravdu jen
na tělo. Potom ale přichází smrt druhá a to tehdy, když je vynesen Boží rozsudek pro naši duši.
Obdržíme od Boha rozsudek buďto pro život nebo smrt. Ale pozor! Ani při rozsudku smrti nezemřeme,
nepřestaneme existovat. Naše vědomí je dokonce po první smrti mnohem intenzivnější. Duše žije
vždy a věčně. Duše bohatého muže (Lukáš 16) volá a křičí, pořád ještě skřípe zuby a očekává soud,
aby byla vhozena do věčného ohnivého jezera.
Viděla jsem zde velkou propast a všechny duše v ní se pokoušely vyšplhat nahoru k Bohu Otci.
Ale ta jediná cesta z propasti ven byla ta drahocenná krev Ježíše Krista, jíž jsem tak lehkomyslně
odhodila. Potom mi Bůh ukázal ohnivé jezero, kde byli andělé spoutáni tmavými řetězy. Byly tam
žhavě červené plameny, které šlehaly skrze nebe a zemi. Přesto ale nevydávaly žádné světlo. Ohnivé
jezero bylo úplně temné.Mylně se domníváme, že je vše u konce, když zemřeme. Tělesná smrt se vztahuje opravdu jen
na tělo. Potom ale přichází smrt druhá a to tehdy, když je vynesen Boží rozsudek pro naši duši.
Obdržíme od Boha rozsudek buďto pro život nebo smrt. Ale pozor! Ani při rozsudku smrti nezemřeme,
nepřestaneme existovat. Naše vědomí je dokonce po první smrti mnohem intenzivnější. Duše žije
vždy a věčně. Duše bohatého muže (Lukáš 16) volá a křičí, pořád ještě skřípe zuby a očekává soud,
aby byla vhozena do věčného ohnivého jezera.
Viděla jsem zde velkou propast a všechny duše v ní se pokoušely vyšplhat nahoru k Bohu Otci.
Ale ta jediná cesta z propasti ven byla ta drahocenná krev Ježíše Krista, jíž jsem tak lehkomyslně
odhodila. Potom mi Bůh ukázal ohnivé jezero, kde byli andělé spoutáni tmavými řetězy. Byly tam
žhavě červené plameny, které šlehaly skrze nebe a zemi. Přesto ale nevydávaly žádné světlo. Ohnivé
jezero bylo úplně temné.Mylně se domníváme, že je vše u konce, když zemřeme. Tělesná smrt se vztahuje opravdu jen
na tělo. Potom ale přichází smrt druhá a to tehdy, když je vynesen Boží rozsudek pro naši duši.
Obdržíme od Boha rozsudek buďto pro život nebo smrt. Ale pozor! Ani při rozsudku smrti nezemřeme,
nepřestaneme existovat. Naše vědomí je dokonce po první smrti mnohem intenzivnější. Duše žije
vždy a věčně. Duše bohatého muže (Lukáš 16) volá a křičí, pořád ještě skřípe zuby a očekává soud,
aby byla vhozena do věčného ohnivého jezera.
Viděla jsem zde velkou propast a všechny duše v ní se pokoušely vyšplhat nahoru k Bohu Otci.
Ale ta jediná cesta z propasti ven byla ta drahocenná krev Ježíše Krista, jíž jsem tak lehkomyslně
odhodila. Potom mi Bůh ukázal ohnivé jezero, kde byli andělé spoutáni tmavými řetězy. Byly tam
žhavě červené plameny, které šlehaly skrze nebe a zemi. Přesto ale nevydávaly žádné světlo. Ohnivé
jezero bylo úplně temné.